DENÍK

Hanácká národní výstava Olomouc 2010 (8.1.2010)
     Posuzující pí Vladímra Tichá, třída otevřená
Hodnocení pí rozhodčí: Plnochrupá, 32cm. Drobnější fena, správné síly kostry, korektní hlava, volné ucho. Vzestupná hřbetní linie. Strnulé pánevní končetiny, krátký krok

Moje první výstava (MVP Brno 9.2.2008)

    Ráno mě páníčci vzbudili neobvykle brzy. Já jsem totiž zvyklá chrupkat až do osmi :-). Nasedli jsme do auta ještě s kámošem Falcem, který jel také se svými pány na výstavu. Cesta byla dlouhá a já se rozhodla, že jí raději prospím. Když jsme dorazili na místo a vystoupili z auta, všude bylo plno neznámých pejsků a já z toho byla celá divá.
     Nejdřív jsme nemohli najít ten správný pavilon, protože podle přihlášky to přemístily. Když jsme našli pavilon, nemohli jsme najít naš kruh. Ale páníci to obešli a ejhle, ten poslední byl náš! Bylo tam moooc pejsků. Hodně jack russellů, ale parsonů také dost. Nemohla jsem se z toho rozkoukat. Koupili mi výstavní bílé vodítko, abych v kruhu ladila! A čekalo se a čekalo a čekání to bylo dlouhé. Před námi byli všechny kategorie jack russellů, a když začali parsoni, šli prvně psi a pak až fenky. Já šla z fenek první a to v kategorii štěňat, kde jsem byla sama.
     Do kruhu se mnou šel Honza a já už byla tak utahaná, že jsem neměla náladu zlobit a poslouchala jsem. Předvedla jsem chůzi, pokusila se o postoj a panu rozhodčímu ukázala zoubky, což mi jinak dělá velké problémy.
     Panička fotila, ale bylo to proti oknu, tak se to moc nedalo. Dostala jsem známku "velmi nadějná" a také diplom a žlutou mašličku. Do posudku mi napsali: Velmi dobrý typ, mohla by být trošku silnější, krásná hlava, správná hřbetní linie, přiměřená úhlení, přiměřeně se pohybuje.
     Rozhodčí byl pan Andreas Corózs.
     Ještě než jsem šla do kruhu, poznala jsem se, se svým taťkou Ríšou a bráškou Barbánkem. Oba byli moc milí a krásní. Nevím proč, ale nejdřív jsem se s nimi musela tak trochu poprat a vrčet na ně. Já to mám prostě v sobě. Ale v jednu chvíli jsem si s Barbánkem dokonce hrála. Foto je ve fotogalerii.

 

"Můj první cvičák"

     12.1.08 jsem byla poprvé na cvičáku. Nebylo to poprvé jen pro mě, ale i pro mou paničku. Šel s námi ještě kámoš Falco (stafordšírský bulteriér). Přišli jsme jako první, tak jsme tajně doufali, že budeme mít soukromou lekci, ale nakonec tam přišlo asi dalších 15 pejsků. Nejvíc se mi líbil pejsek Sunny (jack russell) a nejméně asi roční king charles španěl. Ač vypadám ve svých necelých 4 měsících ještě křehce, vrčela jsem, štěkala, hřbet naježený, prostě drsná parsoní holka.
     Po seznámení se šlo cvičit. Panička se nejdřív bála, že když mě pustí z vodítka, první co udělám, poběžím očichat ostatní hafany, ale já se překonala! Povel „ ke mně“, který mi ještě moc nejde, jsem zvládala, že paní cvičitelka nestíhala chválit. Pamlsky (tvrdý sýr na kostičky - miluji)byly moc dobré a cvičení mě začalo bavit. Trénovalo se ještě sedni a lehni (to cvičíme na povel down, aby se to nepletlo).
     Na začátečníka jsem si prý vedla dobře a nakonec jsme zkusili překážky. Kladinu jsem zvládla, ale do výšky se zatím bojím….no co, nemůžu být hned supermanka ne? :-) Ve finishi jsme se mohli proběhnout, já zvlášť s menšími pejsky. Přece jen třeba bernský salašnický, nebo boxer jsou pro mě moc velcí na divokou hru.
     Bylo to bezva! Plno nových kamarádů. Ve hře se Sunnym jsem dokázala 3x odběhnout na povel Ke mně a s radostí se pak vrátila zpět do hry. Líbilo se to mě i mé paničce a těšíme se na další lekce. Snad nám to vyjde vzít foťák a něco vyfotit.